Dnes už my lidé naprosto běžně létáme. Sice ne sami o sobě, protože k tomu nejsme na rozdíl od ptactva uzpůsobeni, ale díky výsledkům vědeckého zkoumání, které přinesly hned několik řešení.
Díky vědeckotechnickému pokroku můžeme létat už hodně dlouho třeba v balónech, jež se nám dochovaly, byť jen v omezené míře, od počátků letectví podnes, létat se dalo i vzducholoděmi a dnes využíváme třeba rogalla, větroně, vrtulníky nebo spoustu typů letadel. A čím modernější a novější takové dopravní prostředky jsou, tím jsou dokonalejší a složitější, tím více si s nimi dali vědci práce.
Zatímco u balonů stačilo, aby věda přišla na to, že je horký vzduch nebo třeba nějaký plyn lehčí než okolní vzduch a dá se díky tomu vznést, u dnešních dopravních letadel je to složitější. A ani ti, kdo je využívají každou chvíli, nemají mnohdy o spoustě věcí, jež k takovým letadlům patří, ani potuchy.
Vždyť jakým zázrakem vědy je třeba onen aerodynamický tvar, který je potřeba, aby vzduch dokonale obtékal takové letadlo! Jak dlouho asi vědcům trvalo, než vymysleli takový tvar křídel, aby se pod nimi za letu vytvářel dostatečný vztlak! Jak asi přišli nějací vědci na to, že se dají letadla pohánět vrtulovými nebo tryskovými motory? A kdo ty motory vymyslel, kdo je zkonstruoval a vyzkoušel?
A kolik jenom bylo umístěno různých zařízení do kokpitu i jinam, aby bylo létání možné a bezpečné! Například umělý horizont, měřiče rychlosti a výšky, odpovídače, radary, vysílačky, autopilot… Ani já sám to neumím všechno byť i jenom vyjmenovat. A kdybych to měl navíc i vymyslet, i vyrobit, i řídit, dodnes bychom se k nebesům nedostali. Ale věda si s tím poradila, vědci nám to vymysleli a my se tak můžeme vznášet až nad oblaky. A nemusíme se ani bát, protože nás tam vezou nejen piloti, ale i počítače. A pokud neselhala věda ani v pozemní bezpečnostní kontrole, takřka určitě nespadneme.